Gibraltar

Gibraltar je britská kolonie. A jako v Británii si tu budete i připadat. Pokud chcete vjet na ostrov autem, počkáte si třeba i pár hodin v koloně. My jsme nechali auto před hranicemi na placeném parkovišti a dál šli pěšky. Jediný důvod proč by stálo za to čekat před celnicí, by mohl být levný benzín. Na rozdíl od sousedního Španělska tu pořídíte pohonné hmoty za velmi příznivé ceny. 

Hned po překročení hranic se před vámi ocitne letiště. Respektive vy se ocitnete na letišti a to přímo uprostřed. Toto letiště protíná hlavní a taky jediná silnice vedoucí na ostrov. Asi si teď říkáte, "co je to za nesmysl", letiště co se křižuje se silnicí. Ale je tomu opravdu tak. Když zrovna nic nepřistává, je silnice plná aut a chodců. V opačném případě se rozblikají semafory, zavřou se závory a za dohledu policistů může letadlo bezpečně přistát. 

Tip: Rozhodně si tuto podívanou nenechte ujít. My měli to štěstí a ani jsme nemuseli čekat. Letadlo přistávalo zrovna, když jsme procházeli.

Upper-rock neboli "skála". Zřejmě důvod, proč se o Gibraltar v minulosti vedly boje . Z vojenského hlediska perfektní strategická pozice. Dnes na vršek vede lanovka, kterou jsme v parném dnu rádi využili. Uvidíte odsud zastavěné španělské pobřeží s přístavy a také na africký kontinent, který je asi jen dvacet kilometrů vzdálený. 

Opičky jsou bezpochyby jedeno z největších zdejších turistických lákadel. Volně žijící makaky jen tak někde neuvidíte. V minulosti se sem dostali díky lodní dopravě. Jen malé varování: Pozor na peněženky a foťáky. A taky na škrábance!

Duty-free zóna potěší všechny milovníky alkoholu či tabáku. Obchodů je tu přehršle. Seženete zde opravdu vše. My nakoupili dárky pro příbuzné a sobě medový Jack Daniels. Dobrá volba!

Pozor na pas! Já ho neměl a báli jsme se že nás tam nepustí. Z různých internetových zdrojů se dozvíte, že bez pasu nemáte šanci. Nicméně, zkusili jsme to a pustili nás. Tam i zpátky. jediné co chtěli vidět byl občanský průkaz.